Nyní se podíváme do místa uložení ostatků sv. Marka – tedy do baziliky sv. Marka na stejnojmenném náměstí. Mohli bychom ji nazvat společně s dóžecím palácem srdcem Benátské republiky. Jednalo se totiž o centrum náboženského a politického života. Přes zřejmou nejednotnost uměleckých slohů vytváří ucelený celek a dominantu náměstí.
Bazilika vznikla jako jeden z prvních farních kostelů na půdorysu byzantského kříže. Původní projekt vytvořil neznámý řecký architekt jako řecký kříž se čtyřmi domy jako končetinami a pátým uprostřed. Její základ byl položen v 9. století – přesně roku 829, vysvěcena byla v roce 832. Mluvilo se o ní jako o orientální lodi pod křesťanskou vlajkou.
Má pět hlavních vchodů, nad kterými jsou umístěny oblouky zachycující epizody z církevní historie a momenty ze světského života. Prostřední oblouk je větší než ostatní a má velké skleněné okno, kterým proudí do baziliky denní světlo. Mozaika nad středním vchodem zobrazuje poslední soud. Na střeše jsou umístěny kopie čtyř bronzových koní, které byly přivezeny v roce 1204 z Konstantinopole jako válečná kořist, pocházejí ze 4. století před n.l. a představují příklad řecko-alexandrijského umění.
Součástí baziliky je dóžecí kaple, kde probíhaly všechny významné události z historie republiky. Na kráse baziliky se svým uměním a prací podepsala dlouhá řada známých i neznámých umělců. Proti bazilice sv. Marka je postavena zvonice – nejstarší budova na náměstí postavená již v 9. století a úplně dokončená ve století šestnáctém. Dne 14. července 1902 se najednou zřítila. Bylo to považováno za zvláštní úkaz, protože nic nenasvědčovalo tomu, že hrozí její pád. Byla znovu postavena, takže i dnes zdobí náměstí a konkuruje bazilice sv. Marka.